Odebírat newsletter Navigace

Produktivita je zaklínadlo

Uznávaný ekonom Paul Krugman tvrdí: „Produktivita není všechno, ale z dlouhodobého hlediska je to téměř všechno. Proč? Schopnost státu zlepšit svou životní úroveň v průběhu času závisí výhradně na produktivitě – na výkonu. Tedy na počtu odpracovaných hodin, které potřebujeme na produkci všeho – od zipů až po automobily. Běžným způsobem myšlení lze říci, že stát může navýšit své bohatství a zlepšit životní úroveň svých obyvatel tím, že jeho firmy budou zvyšovat objem produkce při zachování stejných zdrojů“. Podle Krugmana je inovace způsob, jak k růstu produkce dochází.

Produktivita či přidaná hodnota?

„Moudré státy“ začínají produkovat mnohem více myšlenky než hmotu. Vyspělý svět vymýšlí inovace, ochrání je patenty a prodává licence k výrobě těm, kteří spoléhají hlavně na hmotu. Výroba hmoty zůstane převážně v rozvojových zemích, kde se tím pádem musí starat o výrobní haly, o čmoudící komíny, o sklady, o likvidaci odpadů a čištění vody, o zvyšování mezd nespokojeným zaměstnancům, musejí vyjednávat s odbory, vymýšlet benefity, řešit nedostatek lidí, zajišťovat logistiku i dopravu a udržovat mnoho dalších činností spojených s výrobou hmoty. Na druhé straně prodej licencí je úžasná záležitost. Téměř bez práce se sypou peníze a firma nemá mnoho starostí. Pouze získat špičkové odborníky, motivovat je, aby vymysleli převratné inovace a co nejdéle zůstali. Pak mít bezva marketing a obchod, aby licence dobře prodali. A pak si žijí dobře tak dlouho, dokud se inovace nevyčerpá nebo ji nenahradí nějaký substitut. Např. Philips má asi 30 % tržeb jen z prodeje licencí. Dobře jsou na tom např. Autodesk, SAP a mnoho dalších softwarových firem. Tvůrci softwaru a inženýrských řešení prodávají myšlenky, ne hmotu. Mají snadný život a kopírují se hůře než služby. To je výhoda kreativity a vysoké přidané hodnoty.

Plné využití potenciálu inovace

Vyvíjejí se inovace celá staletí stále stejně nebo se jejich charakter mění? Domníváme se, že hlavní vynálezy (General Purpose Technology) a objevy se objevují sporadicky. Ekonom Bob Gordon uvádí, že je rozumné přemýšlet nad procesem inovací jako nad řadou jednotlivých inovací – vynálezů následovaných postupnými zlepšeními, která využijí plný potenciál původního vynálezu. A vynález musí v různých aplikacích proniknout do mnoha oblastí života a průmyslu. Jen tak může přinést všeobecný blahobyt a vysokou produktivitu. Podobně se vyvíjelo využívání elektřiny, která rychle pronikla do každé domácnosti, úřadu, firmy, do veřejných prostor i dopravních prostředků. Využívání elektřiny v dnešním pojetí pomalu vrcholí, a bude ještě pár let trvat, než se její potenciál vyčerpá, a globálně se změní princip získávání a pojetí využívání elektřiny jako zdroje energie. Pára, spalovací motory, letectví, elektřina i rozhlas a televize pronikly všude a přinesly tím nebývalou prosperitu, pohodlí i luxus. Dodnes čerpáme ovoce z propojení těchto zásadních technologií.

Internet uživí celý svět

Podobně se vyvíjí do plné GPT také internet. V roce 1958 byla spuštěna grantová agentura ARPA, která měla po vypuštění sovětského sputníku (1957) za úkol zajistit znovu technologickou převahu USA nad SSSR.  Začalo se bádat nad alternativními možnostmi nezávislé komunikace vojenského  velení v případě konfliktu. V roce 1969 byly pokusně propojeny počítače čtyř univerzit a mezi nimi posílány první zprávy. To byl základ dnešního internetu – propojení miliónů počítačů do jedné sítě. Nikdo z jeho tvůrců tehdy netušil, co z toho jednou bude. Mezitím internet vyrostl do dnešní podoby. A roste dál. Zhruba co dva až co pět let se objeví nějaké zásadní aplikační inovace či jejich kombinace, které neuvěřitelně rozšiřují možnosti internetu. Ať už to byl protokol TCP/IP, jazyk HTML, který určil, jak má vypadat text, grafika nebo podoba elektronické pošty – emailů apod. Pak přišly různé typy prohlížečů, od jednoduchých až po sémantické vyhledávače – např. Devon Think. Stále se objevují vynálezy, které internet košatí a rozšiřují. Vzpomeňme na všechny ty úžasné věci, které dělají internet tak lákavý: Linux, Wikipedii, posílání a zpracování fotek, kreslení (Adobe), umisťování videí na You-tube, sociální sítě typu Facebook, Linkedin, Instagram a Twitter. Výborná je i služba Waze, která vám umožní dojet co nejrychleji do místa určení. Služba vyhodnocuje vaši polohu podle GPS, vyhodnocuje telefonické zprávy z míst trasy, různé nehody, objížďky, lokální počasí apod. Díky tomu vás Waze navede na aktuálně nejméně problémovou trasu. V poslední době je vynikající i používání umělé inteligence Siri od Applu, která se učí a zdokonaluje z miliónů proběhnuvších hovorů mezi ní a klienty. Jedním ze současných vrcholů využívání internetu je integrace všech služeb v chytrém telefonu či v hodinkách. Zřejmě absolutním vrcholem využívání všech těchto kombinací nových inovací bude internet věcí, který propojí téměř vše na světě dohromady a učiní svět na jedné straně zajímavý, na druhé straně velmi zranitelný vůči hackerům a různých kolapsům. Internet věcí není jen o propojení všech surovin, výrobních komponentů a strojů, které bez zásahu lidské ruky vyrobí vše, co bude klientem požadováno; není to jen propojení všech věcí v domácnosti, ale také řízení dopravy samořiditelných aut, dronů a později i letadel.

Toto jsou zatím očekávatelné věci, které nás zřejmě neminou. Podle autorů knihy Wikinomie Dona Tapscota a Anthonyho Williamse je internet ještě v plenách a my žijeme v dřevních dobách internetu. Podle nich na platformě internetu vyrostou milióny aplikací, o nichž se nám ještě ani nesnilo. Internet se tak stane hlavním pracovním nástrojem naprosté většiny lidí. Kam až to může zajít? Zrůdné představy některých lidí popisují situaci, že jednou budeme pomocí čipu v mozku všichni připojeni k internetu a budeme získávat masové myšlení a internetové názory mainstreamu. Snad k tomu nedojde.

PhDr. Karel Červený, MSc. MBA