Odebírat newsletter Navigace

Jakou tržní niku zvolit?

Mnoho investorů přemýšlí nad tím, do čeho investovat. Co opravdu bude vynášet a co naopak bude klesat na významu? Vycházejí prognózy? Do jaké míry? Lze se na ně spolehnout? Co je naprosto zřejmé a co spekulativní?

Spolehlivost prognóz

Předpovědi budoucnosti je třeba brát s určitou rezervou. Pozoruji je od začátku sedmdesátých let a mohu odhadnout, že obvykle vycházejí tak z 50 – 60 %, což je na hranici nahodilosti. Domnívám se, že v předpovědích nejde ani tak o to, zda se něco stane či nestane, ale kdy se to stane. Ošidné je, že téměř žádná prognóza nebere v úvahu všechny hlavní okolnosti zrodu nějakého vynálezu či objevu, soustředí se na jeden dva aspekty.

Zkušenosti z druhé poloviny 20. století ukázaly, jak hrubě se podobné výhledové scénáře mohou mýlit. Zatímco vizionáři šedesátých a sedmdesátých let předpovídali kosmický turismus, všemocné počítače a létající auta, podle mnohých jsme namísto nich dostali všudypřítomnou ale v zásadě hloupou informační síť, létající drony využívané buď ke šmírování nebo k zabíjení a chytré telefony, z nichž mnozí sociálně i mentálně hloupnou.

Ray Kurzweil je výjimka

Podle serveru iPrima „právě chyby předešlých vizí ale umožňují korigovat dnešní modelování budoucích možností. Ostatně, ne každý se v minulosti mýlil. Futurista a hlavní vývojář Googlu  Ray Kurzweil, na jehož předpokladech byla založena Singularity University, je ve svých předpovědích prozatím poměrně přesný. Jeho první kniha The Age of Intelligent Machines z roku 1989 předpověděla decentralizovaní osobní komunikace; s tříletou odchylkou se trefil do momentu, kdy počítač obehraje šachovaného mistra (Kurzweil mluvil o období kolem roku 2000, v reálu byl Garry Kasparov poražen počítačem Deep Blue v roce 1997) a trefil se i do exploze internetového průmyslu. Jeho druhá kniha The Age of Spiritual Machines z roku 1999 pak správně předpověděla příchod kapesních počítačů alias dnešních chytrých telefonů. Kurzweilovy predikce přitom v obou sahaly mnohem dále a extrapolovaly příchod pravé, silné umělé inteligence na rok 2029.“

„Jiný náhled na zpřesňující se predikce přináší vize uplynulých deseti let, jak si je v roce 2005 představovali lidé z amerického Institute for the Future. Vedle zvětšujících se výkyvů počasí dle tehdejších klimatických modelů správně předpověděli příchod sociálních sítí, crowdsourcingu, ale i kulturních proměn jako uživatelských videí (dnešní youtubeři, YouTube přitom vznikl teprve v roce 2005) a opět smartphonů. Jiné z předpovědí takové štěstí neměly, respektive sice došlo na průlom u konkrétních technologií dle scénáře IFTF, ale prozatím nikoliv na jejich masové rozšíření, jako v případě robotických exoskeletonů nebo samořídících aut. Na druhou stranu zatím nedošlo ani na možné riziko velké regulace internetu nebo biologické katastrofy vlivem nových technologií, které IFTF rovněž předvídal.“ https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/osm-bozskych-technologii-kterych-se-dockame-uz-roku-2025

Slibované létání do kosmu se odložilo o padesát až sedmdesát let. Lety na Měsíc ustaly, protože byly finančně nesmírně vyčerpávající a po rozpadu Sovětského svazu už nebylo třeba s Rusy tolik soutěžit. Také havárie několika raketoplánů vzaly NASA chuť riskovat životy dalších astronautů. Všichni si vybrali jiné priority – více ty pozemské. Společenské a politické události ovlivnily rozvoj technologií a zacílení. První let na Mars se čekal v devadesátých letech minulého století, realita prý nastane až okolo roku 2030, kdy prý poletí první lidská osádka. Patrně na několik let bez možnosti návratu.

Co nastalo a nikdo to nečekal?

Nikdo nečekal a nepředvídal raketový nárůst zájmu o drony. Používají se v tolika oblastech, kde by nás to před lety ani nenapadlo. Hlídá se jimi kvalita půdy, rovnoměrnost závlahy, výskyt škůdců i zralost úrody na polích. Autonomní traktory a kombajny jezdí bez řidiče podle GPS a farmář vše kontroluje na monitoru. Drony kontrolují stav lesních porostů, počítají stavy zvěře či dobytka, mapují území pro potřeby katastrálního úřadu i aktualizují obhospodařované plochy pro přidělování dotací. Hlídají dopravu na silnících i dálnicích, hledají zatoulané turisty a sledují pohyb lidí v zakázaném území. Drony dokonce roznášejí nákupy a balíky a dokonce vznikají aerotaxi pro několik lidí. Jde o tzv. exponenciální technologii, protože její používání roste téměř geometrickou řadou a ve spojení s umělou inteligencí se stane všudypřítomnou – v dobrém i ve zlém. Jako předmět podnikání jsou drony vynikající.

3D tiskárny

3D tiskárny měly původně sloužit jen k tisku prototypů pro vývojáře a konstruktéry. Pak přišly úvahy, že by na Marsu měly z tamního prachu tisknout obydlí pro astronauty. Na Mars se poletí asi za deset let, a 3D tiskárny jsou všudypřítomné. Když vývoj 3D tiskáren i náplní sledujete několik let, zjišťujete, že brzy ovlivní asi 90% lidské činnosti. Už dnes se pomocí 3D tisku staví domy, mosty, chodníky a silnice. Tisknou se auta i raketové motory. Tiskne se jídlo i šaty. Tisknou se kmenové buňky na polymerové kostry a vznikají nové orgány, které tělo neodmítne. Začínají se tisknout bifteky, nábytek, brýle i roboti. Kam to dospěje? Za několik málo let se bude tisknout téměř vše, kromě lidského mozku – ten je nejsložitější věcí ve vesmíru. 3D tiskárny dokonce replikují samy sebe. Kdo bude pracovat a na čem, když si vše vytiskneme?? 3D tiskárny jsou na vzestupné trajektorii a vydrží tam minimálně dvacet let.

Vylepšování člověka – genetika

Lékařská věda stále objevuje tajemství genů. Brzo bude možné si nechat „vadné“ či potenciálně škodlivé geny trvale „vypnout“, aby v budoucnu nezlobily. Léčba se stane individualizovaná, pomalu skončí výroba miliard tablet. Tím pádem začnou farmaceutické firmy strádat. Buď se samy postaví do čela těchto změn, nebo postupně skončí. Brzy se začnou geny upravovat a manipulovat s nimi tak, aby se lidé vylepšovali – intelektuálně i fyzicky. Začne vznikat nová elita výjimečných, která bude ostatním vládnout. V této oblasti budou lidé utrácet neskutečné prostředky pro sebe a své děti.

Genetická struktura živých tkání inspirovala vědce k vývoji umělé DNA pro uchovávání dat. Představte si, že do 1g umělé DNA lze zapsat 700 terabajtů informací. Toto je nová oblast podnikání. Umělá DNA může být na rozdíl od elektronických nosičů nezničitelná.

Komunikační prostředky a informace

Nejrychleji se mění technologie mobilů a počítačů. Každý rok a půl se zdvojnásobuje jejich kapacita a přibývá funkcionalit. Probíhá postupná integrace všeho potřebného i nepotřebného do mobilu. Mobil se stává středobodem všeho a dokonce je indentitou mnoha mladých lidí, kteří svou hodnotu odvozují od počtu lajků na FB. A význam mobilů bude stoupat. Podle expertů se dočkáme dokonalého propojení lidstva – nejen díky sociálním sítím, ale i strato-dronům šířícím internet levně 24 hodin denně. Díky jim bude možné poprvé v historii skutečně informačně propojit všech budoucích 8 miliard lidí. Internet využijí stamiliony nových uživatelů, kteří se nebudou připojovat jako my kdysi skrze modem, ale budou mít přístup k pokročilým nástrojům a vysoké rychlosti. Kam půjde vývoj? Mobily i PC postupně splývají v jediné zařízení. Významnou změnou bude řízení mobilu hlasem a naprosto zásadní inovace bude za deset – patnáct let ovládání mobilu myšlenkami. Věřím tomu, že výrobci těchto zařízení přijdou za několik let s naprostou revolucí, a to že budou nabízet čipy do mozku. Nejen k ochytření majitelů – čip bude obsahovat poznání z několika oborů, ale hlavně jeho nositel bude připojen k internetu online. Určitě půjde se kdykoliv odpojit, ale mnohým se nebude chtít. Tito lidé budou mít internetové názory a budou snadno manipulovatelní. Myslím si, že vznikne určitá kasta lidí generace alfa či beta, kteří budou chtít být cool trvalým online. Mnoho lidí bude psychicky nemocných a profese psychologa nikdy nevymizí. Jaké další vynálezy slibují tučné zisky a pomohou planetě?

Zastavení znečišťování přírody plasty

Kromě toho, že mnohé laboratoře ve světě vyvíjejí biodegradabilní PET láhve a jiné plasty, musí se něco udělat i s těmi starými plasty, které leží v přírodě. Hlavně v mořích a oceánech. Podle serveru iDnes, technologii, která mění plastový odpad ve speciální druh paliva, vyvinula britská firma Recycling Technologies. Vzniklá pohonná hmota by měla sloužit jako palivo pro lodě. Podle zástupců firmy je provoz daného stroje, který je velký jako celý tenisový kurt, díky plastovému palivu výdělečný. Tím se liší od většiny dalších pokusů o vyčištění oceánů. Nové palivo dostalo jméno Plaxx, proměnit se na něj mohou všechny plasty na bázi ropy. Pilotní projekt právě probíhá v jihoanglickém Swidonu, kde denně zpracují asi 2, 4 tun plastového odpadu. Díky speciální technice stroj zvládá odpad zpracovat i bez předchozího roztřídění, což právě to bývá často překážkou pro recyklaci plastů ve velkém. Do roku 2025 chce zakladatel firmy Adrian Griffiths zprovoznit až stovky těchto zařízení, které má v plánu vyrábět a pronajímat. Podle serveru Maritime Journal splňuje palivo Plaxx požadovanou ekologickou normu, navíc obsahuje málo síry. Zdroj: http://pozitivni-zpravy.cz/nova-nadeje-pro-oceany-vynalez-meni-vyhozene-plasty-v-palivo-pro-lode/

Další očekávané vynálezy

Výkon počítačů a cena informací

Cena informací klesá a výpočetní výkon počítačů zlevňuje. Zboží tvořené bity lze na rozdíl od zboží tvořené atomy dokonale replikovat a odeslat na druhou stranu planety jediným klikem a téměř bezplatně. Výkon počítačů a zároveň snižující se cena práce PC umožní pořídit stroj s operační rychlostí ekvivalentní lidskému mozku (10^16 cyklů za sekundu) za tisíc dolarů. Letos přišly zprávy o nastupujících fotonových a kvantových počítačích, které budou mít tisícinásobný výpočetní výkon. S tím souvisí internet věcí, což má být dokonalé internetové propojení všech zařízení v práci, doma i v obchodech od telefonů přes ledničky po zrcadlo nebo lékařské implantáty. Internet věcí  se stane novým odvětvím průmyslu v hodnotě 19 trilionů dolarů. S tím souvisí i virtuální realita. Prostor kolem nás bude plný „polygonů“ díky novým systémům rozšířené reality, která do pěti let ovládne práci i zábavu, protože se zdokonaluje použitá umělá inteligence. Zmizí i monitory, protože digitální obrazy budou viditelné v běžných brýlích a budou projektované do prostoru kolem nás. Pomáhat nám budou i naši osobní asistenti, kteří budou druhým Watsonem – naší druhou pamětí a rozumem. Díky nim budeme zaostávat ve vývoji.

Zdraví a krása

Tisíce nových startupů naruší stávající modely zdravotní péče skrze lepší monitorování zdraví pomocí nositelných technologií. Ve spojení s telemedicínou a umělou inteligencí typu Watson se zlepší anamnéza, diagnóza i vhodná léčba. Nepůjde však jenom o lepší diagnostiku, ale i zdravotní péči. Robotičtí chirurgové nabídnou operace za zlomek ceny těch lidských, a tkáňové náhrady bude umět implantovat „kdejaká poliklinika“. Kosmetický průmysl bude strádat, protože zatím je kosmetika „obchod s nadějí“ bez prokazatelných výsledků. Bude muset zásadně inovovat. Nanoroboti v krémech vyhladí vrásky na několik let. Tyto krémy budou soupeřit s krášlící medicínou, která dokáže z našich kmenových buněk vyrobit novou kůži na obličej a dokáže ji „přišít“ každý chirurg. Zásadní inovace pronikají všude do všech oblastí. Zajímavé jsou vynálezy uvedené v časopise Forbes, které by mohly uniknout pozornosti.

Buráková pasta     

Díky Michelu Lescannemu z Francie mají humanitární pracovníci v oblastech, jejichž obyvatelé bojují s hladomorem, důležitého pomocníka – burákovou pastu Plumpy’Nut. Hladovějící děti v ní dostanou potřebné proteiny, vitamíny a kalorie. Právě podvýživa je totiž podle Světové zdravotnické organizace FAO spojena se 45 procenty úmrtí dětí mladších pěti let. Plumpy’Nut není úplnou novinkou. Pomáhala i při potravinové krizi v Nigeru v roce 2005, kdy ji organizace Lékaři bez hranic použila k léčbě 60 tisíc dětí. Během několika měsíců se 90 procent z nich plně zotavilo. Tyčinky spolu s vynálezy na výrobu čisté vody pro rozvojové země zajistí, že mnoho dětí bude moci chodit do školy, studovat a jednou přispět ke zvelebení svých zemí. Zatím mnoho dětí do školy nechodí, protože jsou často podvyživené, nemocné parazity a mnoho z nich se ani dospělosti nedožije.

Samo-opravující se beton

Kdysi jsem četl, že určitá japonská firma vyrobila konstrukční do seizmicky aktivních oblastí ocel s tvarovou pamětí. Když ocel popraskala, prasklina se dokázala zacelit. Něco podobného vymyslel i Hendrik Marius Jonkers z Nizozemska. Když tento mikrobiolog přemýšlel, jak vylepšit odolnost betonu a prodloužit tím životnost budov, a ve směsi může nečinně přežívat až 200 let. Probudí se až ve chvíli, kdy dojde k poškození betonu a do trhlin bude prosakovat voda, pak začne konzumovat kyslík a laktát vápenatý přimíchaný do směsi, který následně přemění na nerozpustný vápenec. Po aktivaci se bakterie navíc velmi rychle množí, což celý proces „léčby“ betonu urychluje. Směs by se mohla prodávat ještě letos, tým se ale snaží o snížení jeho ceny. Ta se teď totiž pohybuje na dvojnásobku obyčejného betonu. Na druhou stranu slibuje prodloužení životnosti materiálu až o třetinu.

S dalším samohojivým materiálem se do finále dostal i fyzik Ludwik Leibler. Spolu se svým vědeckým týmem vynalezl nový typ recyklovatelného plastu, který je pevný jako sklo a když se zahřeje, opraví svůj poškozený povrch. V praxi by to mohlo navíc znamenat i menší zatížení životního prostředí – 90 procent veškerých odpadků plujících světovým oceánem totiž tvoří právě plasty. Zdroj: http://www.forbes.cz/burakova-pasta-proti-hladomoru-nebo-samohojivy-beton-tehle-12-vynalezu-dost-mozna-zmeni-svet/

Nano materiály

Jejich postupný objev a výroba nanotrubic (protažené fulereny) zahájily éru nového materiálového inženýrství. Nové materiálové inženýrství změní všechna odvětví a obory, kde se pracuje s hmotou. Odvětví a obory těžby surovin, zpracovatelský průmysl a obrábění, to vše postupně zanikne. Proč vynakládat tolik námahy a energie a zanechávat tolik odpadu, když si vše můžeme jednoduše natisknout či nám to nanoroboti vyrobí? Bezodpadové technologie se stanou velmi výdělečné, protože odpady jsou drahé a neetické.

Ochrana před technologiemi

Existuje velmi mnoho lidí, kteří se většiny nastupujících technologií bojí a odmítají je. Určitě si nebudou chtít pořídit domácnost řízenou internetem věcí. Nebudou chtít robota, který by měl kontrolu nad vším. Budou vyhledávat odborníky, kteří je před těmito vymoženostmi ochrání. Kde bude poptávka, tam bude nabídka. Již před dvěma roky pronesl jeden řečník na globální konferenci myšlenku: „Digitalizace a robotizace prostoupí vše. Kdo se nepřizpůsobí, bude eliminován“. Jak? To už neřekl. Je to na zvážení. Myslím si, že se společnost bude polarizovat. Na stoupence a na odpůrce technologií. A možná, že ti odpůrci budou žít podobně, jako ve Sci-fi filmech – svobodně, ale v ghetech.

Na čem vydělat?

Vše kolem nových technologiích je nesmírně zajímavé a provokující. Na čem lze vydělat? V mých kurzech se investoři a top manažeři učí vytvářet tzv. synergické mapy a plánovací scénáře. Z nich pak vyjde zpřesnění, kdy se nějaký vynález vyvrcholí a jak dlouho se asi udrží na vrcholu, než bude nahrazen jiným. Sledujte hlavně slabé signály budoucích trendů, které mají potenciál velmi vyrůst. Když se do nich investujete v raném stádiu, hodně vyděláte. Když investuje až na vrcholu, vyděláte mnohem méně.

PhDr. Karel Červený, MSc., MBA