Odebírat newsletter Navigace

Jak rychle hnout s jakýmkoliv inovačním problémem

Nemůžete se dlouho hnout z místa v inovacích? Zasekli se vaši konstruktéři a vývojáři na nějakém technickém problému? Chybí vám invence, neotřelé nápady? Máte obavy, že by vývoj inovace stál příliš mnoho peněz? Je u vás inovace otázkou přežití a máte málo času, protože konkurence vás rychle dohání a zdá se, že vás předežene?

V podstatě máte několik možností, jak rychle získat „sexy“ inovaci, kterou uděláte díru do světa. Každá má své výhody a nevýhody:

  1. Využijete Start-upy
  2. Využijete internetové fanoušky (publikum)
  3. Rychle vytrénujete kreativitu svých zaměstnanců
  1. Využijete Start-upy.

Prudce se rozmáhá nový typ vývoje – inovací, který obstarávají „Start-upy“ – začínající firmy. Náš vynikající spolupracovník má dobrý přehled o většině start-upů v Evropě – kdo jsou, čemu se věnují, co mají za sebou, kolik jejich práce stojí. Když se na nás či na něj obrátí nějaká firma, že potřebuje rychle něco vymyslet, seženeme tři až pět malých Start-upů, které potřebují zazářit a dokázat, jak jsou dobří. Pozveme je do zasedací místnosti klienta, kde se jim vysvětlí zadání – problém k řešení. Stanoví se buď pevný termín lhůta, do kdy má být něco uděláno, nebo časové omezení není stanoveno a stačí přirozená soutěž typu „kdo dříve“. Pak se stanoví výše odměny, kterou dostane firma, která problém vyřeší ke spokojenosti zadavatele. Tento způsob obvykle nejvíce využívají firmy, které nemají vlastní vývoj nebo mají oddělení R&D, ale vývojáři jsou tak přetížení, že nemají sílu a kapacitu něco vymyslet.

Výhody:

Mladí lidé ze Start-upu se pak velmi snaží něco kloudného vymyslet, protože chtějí získat jak peníze, tak i kladné reference. V drtivém počtu případů (okolo 90 – 95 %) některý z nich problém vyřeší. Řešení je obvykle velmi levné a velmi originální.

Nevýhody:

Pokud má firma vlastní vývoj (R&D), tak se může stát, že se najednou ukáže, že je příliš svázán obvyklými oborovými vzorci myšlení a chování, „provozní slepotou“, pohodlností apod. Pak se může stát, že vlastník začne přemýšlet o tom, zda vývojáře vůbec potřebuje. Další nevýhodou může být riziko, že firma Start-upům prozradí více, než je třeba a může přijít o část know-how.

  1. Využijte internetové publikum

Druhý způsob se podobá tomu prvnímu. Jak už jsem se v některém v předchozím článku zmínil o případech uvedených v knize Wikinomie, je možné požádat odbornou obec chytrých lidí na internetu o pomoc při řešení určitého problému. Vypsat odměnu a čekat na výsledky. Podobně v roce 2000 mladý generální ředitel kanadských zlatých dolů Goldcorp pan Rob McEwen požádal světovou obec geologů a internetových uživatelů o pomoc s nalezením nového zlata. To se prostě najednou ztratilo, a nikdo z podnikových odborníků je už nedokázal najít. Průzkumné vrty nedávaly jistotu o množství zlata a rozsahu naleziště. Firmě hrozil zánik. McEwen zveřejnil desetitisíce stran technické dokumentace a geologických map od roku 1948. Vypsal odměnu 575 tisíc dolarů pro ty, kdo nabídnou ty nejlepší metody a odhady. Pak už jen čekal. Zpráva se rychle rozšířila po internetu. Zapojili se nejen geologové, ale také matematici, fyzici, studenti vysokých škol, zlatokopové, prostě lidé z padesáti zemí světa. Brzo přišlo několik zajímavých návrhů na řešení. Objevilo se na 110 tipů, kde těžit, z 80 % bylo úplně někde jinde, než geologové Goldcorp předpokládali. Řešitelé dostali tučnou odměnu a kanadské doly těží zlato dál. Za několik let vytěžili 8 miliónů uncí zlata.

Od té doby se tento opesource princip využívá hojněji. Firmy už nemusejí zaměstnávat tolik vývojářů a konstruktérů, šetří na osobních nákladech a zároveň mají nevyřčený nátlak na ty stávající vývojáře. Je velmi důležité, aby podmínky pro výplatu odměny byly velmi jednoduché a odměna byla prokazatelně vyplacena. Pokud firma v touze ušetřit udělá nějaký úhybný manévr, a začne se vymlouvat, proč nemůže odměnu vyplatit, může ji to nevratně poškodit a ztratí navždy kredit.

Výhody:

Start-upů, které firma může pozvat je relativně málo desítky maximálně stovky. Internetem se osloví milióny chytrých lidí a tím se velmi zvýší pravděpodobnost nalezení řešení. Výsledky jsou téměř stoprocentní. Není to drahé, když pomyslíme, kolik peněz se obvykle zaplatí za vývoj nového produktu. Další výhodou je, že firma obvykle dostane od řešitelů tolik nápadů, že se někdy stává, že ta správná inovace je pak někde jinde, než firma původně zamýšlela.

Nevýhody:

Také hrozí riziko vyzrazení know – how. Tedy je třeba najít takovou míru otevřenosti ve zveřejnění důležitých informací v zadání, aby to bylo tak akorát. Nebo je možné lidi z internetu, které to osloví, zareagují a jsou na výši, pozvat do firmy, trochu si je prověřit, zda nejsou z konkurence, a pak jim sdělit více podrobností. Po dobré zkušenosti s výsledkem se u některých firem může stát, že vývojáře, kteří nenosí obchodovatelné nápady firma propustí.

  1. Rychle vytrénujte kreativitu vlastních konstruktérů a vývojářů

Chtít rychlé a odvážné výsledky po vlastních pracovnících konstrukce a vývoje bývá problematické hlavně proto, že zhruba po jednom až dvou letech každý nový pracovník získává tzv. provozní slepotu, buď oborovou nebo firemní. A to je velká překážka, protože obvykle se inspirace na inovaci nachází mimo vlastní obor. Objevit ji, předpokládá mít v podniku rozvinutou inovační kreativitu. A ne jakoukoliv. Kreativita, kterou firma pro nové produkty potřebuje, je ve vícero typech, druzích a úrovních.

Druhy tvořivosti:

  • Konceptuální tvořivost. Na objevení tzv. modrého oceánu, tedy produktu, který na dva až tři roky bude mít monopolně jenom vaše firma, se vyžaduje tzv. konceptuální kreativita (nová tržní nika, nový zákazník), která se projeví buď naprosto převratným vynálezem nebo nalezení exaptací, tedy přenesení a využití nějakých principů z jiného oboru ve vašem oboru. Jde o nejvyšší úroveň tvořivosti v aplikované vědě a praxi.
  • Inovační technická tvořivost. Na vylepšení několika parametrů stávajícího konceptu s ohledem na synergie je zapotřebí vysoké míry obvykle technické tvořivosti.
  • Logická tvořivost. Na vylepšení jednoho parametru stávajícího konceptu je zapotřebí jen malé míry tvořivosti, obvykle stačí rozumové – logické operace (zvýšit pevnost něčeho, někde přidat či ubrat apod.).

Typy tvořivosti

Každý typ tvořivosti, např. vizuální – animátor, malíř, designér; hmatová – chirurg, zlatotepec, masér; chuťová – sommeliér, verbální – novinář, básník, herec; hudební – skladatel, muzikant, dirigent, hudební redaktor, matematik; kuchař; každý typ tvořivosti – konstruktérský organizační, vztahový, apod. potřebuje trochu jiný výcvik.

Rovněž požadovaná míra tvořivosti vyžaduje svůj čas: nejvyšší míru inovační tvořivosti získá vaše firma asi po dvou letech tréninku (dva dny v měsíci), střední úroveň asi za rok, základní úroveň přibližně za půl roku.

Je-li firma velká a má početný výzkum a vývoj (R&D), tak potřebuje mít dobré nápady na dosahování úspor v celém work-flow, nápady na vylepšování parametrů – užitných vlastností pro zákazníka. K tomu potřebuje jak nízkou, tak i střední úroveň technické a někdy i organizační tvořivosti. Pak potřebuje mít malý tým kreativních lidí na hledání takové inovace, kterou zákazník zatím nepotřebuje, ale je třeba jej časem přesvědčit, že je pro něj nezbytná. Například kdysi lidé nepotřebovali internet nebo mobilní telefony, dnes si bez nich neumíme život představit.

Pro trénink inovační kreativity je ideální, když si dvojice či trojice přinesou do kurzu nějaký začínající či rozpracovaný projekt, na němž se učí aplikovat potřebné metody a techniky. Na podnikové problematice se to všechno nejlépe naučí a zároveň vyřešení projektu rychle zaplatí náklady na kurz.

Výhody:

Výhodou tréninku inovační tvořivosti je, že ve firmě zůstane vysoká míra tvořivosti v marketingu, ve vývoji, v konstrukci, v technologii a v managementu. To je potenciál kdykoliv v budoucnu využitelný. Trvale je přítomná inovační znalost a dovednost a tím i vysoká míra konkurenceschopnosti.

Nevýhoda:

Když firma nemá vysokou míru firemní kultury, čestnosti a férovosti a neumí využívat nápady zaměstnanců, pak jim mohou někteří ambiciózní zaměstnanci po kurzu kreativity odejít jinam nebo dokonce ke konkurenci.

PhDr. Karel Červený, MSc., MBA

Vedoucí lektor inovační kreativity MBC