Odebírat newsletter Navigace

Digitalizace - čistá inovace

Podle Erika Brynjolfsona a Andrewa McAfee z MIT pokrok v internetu ukazuje, že současné digitální inovace jsou rekombinantní inovací v nejčistší formě. Z každého pokroku se stává prvek pro budoucí inovace. Pokrok se nevyčerpává, ale kumuluje se, možná i násobí. Oba autoři tvrdí, že digitální svět nemá žádná omezení. Sahá i do hmotného světa a umožňuje vznik např. samořiditelných aut, letadel, 3D tiskáren, které tisknou součástky i komplexní výrobky. Výpočetní zařízení a čipové snímače se díky Moorově zákonu v průběhu času exponenciálně zlevňují, a proto je lze zabudovat do všeho – od kliky u dveří, přes brýle až po vodovodní a odpadové potrubí

„Digitalizace zpřístupňuje obrovské množství dat spojených s téměř každou situací. Tyto informace lze donekonečna vyhodnocovat, reprodukovat a znovu používat, protože nejsou rivalitní. Díky těmto silám počet potenciálně cenných stavebních prvků po celém světě velice rychle narůstá a objevuje se více možností než kdy před tím. Zvyšuje se počet možností pro kombinace a rekombinace inovací.“

Jak daleko dojdeme?

Erik Brynjolfson a Andrew McAfee z MIT přemýšlejí nad možnostmi vývoje kombinatorního způsobu inovací: „S rostoucím počtem stavebních prvků je stále těžší poznat, které kombinace budou cenné a přínosné“. Citují Martina Weitze, který ve své práci „Rekombinantní růst“ vytvořil matematický model nové teorie hospodářského růstu, ve které se „fixní faktory“ hospodářství (strojové vybavení, nákladní auta, laboratoře apod.) časem rozvíjejí pomocí poznatků, které nazýváme „centrálními myšlenkami“ (seed ideas), a vědění se po čase navyšuje díky rekombinaci starých centrálních myšlenek do nových. McAfee říká: „To je příklad pohledu na inovace v podobě stavebních prvků. Na svět, v němž lze znalosti a centrální myšlenky v průběhu času kombinovat a rekombinovat“. Podle autorů z MIT tento model dospěl k úchvatnému výsledku: „Vzhledem k tomu, že kombinatorické schopnosti narůstají tak rychle, brzy vznikne doslova nekonečné množství potenciálně cenných rekombinací kousků existujících znalostí. Brzo budou kvantové počítače chroustat miliardy dat a prověřovat miliardy kombinací, aby našli nejvhodnější inovace.

Jak vybírat ty nejlepší a nejpřínosnější kombinace nápadů dnes?

Nalezení ztraceného zlata

Podle autorů knihy Wikinomie Dona Tapscota a Anthonyho Williamse je internet ještě v plenách a my žijeme v dřevních dobách internetu. Podle nich na platformě internetu vyrostou milióny aplikací, o nichž se nám ještě ani nesnilo. Pomocí konceptu  Wikinomie na principu Linuxu, (který spočívá v tom, že milióny uživatelů internetu budou sdílet své nápady a využívat cizí) si mnozí lidé rádi vyzkouší, zda se jim podaří vyřešit úkoly – náměty na inovace, které jim podniky na internetu zveřejní. Jak už jsem se zmínil ve starších článcích v Technickém týdeníku, Firma Goldcorp z Toronta, těžící zlato v Kanadě, řešila problém ztracené zlaté žíly. Jejich odborníci měsíce žílu hledali a nenašli. Mladý CEO firmy, Rob McEwen, nechal v roce 2000 na internetu zveřejnit 30 tisíc stran technické dokumentace, slíbil odměnu 575 tisíc dolarů a čekal na výsledek. Přišlo pět správných odpovědí, podle kterých se zlatá žíla našla a důl funguje dále. Ani jeden z řešitelů nebyl geograf, těžař apod.

Milióny zapálených lidí v akci

Podle odborníků určité zpomalení světového hospodářského růstu je prý zaviněno naší neschopností nacházet vhodné meta myšlenky a zpracovat dostatečně rychle všechny nové podnětné myšlenky na inovace. Podle McAfeeho a jeho kolegy Brynjolfssona „pokrok nejlépe urychlíme tak, že svou schopnost testovat nové myšlenky zvýšíme tím, že do procesu testování zapojíme milióny nových lidí. Digitální technologie to umožňují. Jsme propojeni globálními ICT a máme cenově přístupný obrovský objem dat i nesmírnou výpočetní sílu.“ Digitální svět je podle odborníků z MIT v podstatě hřištěm pro rekombinace ve velkém měřítku. Zastánce open source softwaru Eric Raymond dospěl k optimistickému ujištění: „S dostatečným množstvím očních bulv jsou všechny chyby triviální“. Variantně můžeme myšlenku parafrázovat: „S větším počtem očních bulv najdeme významnější kombinace principů, myšlenek a inovací.“ Jak se to dělá prakticky, si uvedeme příště.

Na otázku, jak dnes inovovat, můžeme odpovědět: dívejte se přes hranice svých oborů, sestavte různorodé nadšené týmy z hlediska věku, vzdělání, pohlaví a najměte si kreativního facilitátora, který je povede. Nebo si počkejte na další článek. Další příběhy a popisy serverů, které se zabývají inovacemi, si probereme příště.

PhDr. Karel Červený, MSc. MBA